Musela jsem zemřít - o strachu

22. února 2015 v 13:44 | Anita Moorjani |  Přečetli jsme za vás
"...Proč si myslím, že jsem dostala rakovinu? Svou odpověď mohu shrnout do jediného slova: STRACH.
A čeho jsem se bála? Vlastně skoro všeho, například neúspěchu, že mě ostatní nebudou mít rádi, že někoho zklamu, že nejsem dost dobrá. Také jsem měla strach z nemocí, především z rakoviny, stejně jako z léčby rakoviny. Bála jsem se žít a děsila se umírání.
Strach je velmi nenápadný, dokáže se postupně přikrást, aniž si toho člověk vůbec všimne. Při zpětném pohledu si uvědomuji, že většina z nás se učí bát odmalička, ale nevěřím, že se takoví rodíme.
Věřím tomu, že již jsme tím, čeho se po celý život snažíme dosáhnout, jen si to neuvědomujeme. Když přicházíme na tento svět, jsme si své velkoleposti vědomi. Nevím proč, ale jak rosteme, toto vědomí se rozpadá.
Zprvu to začíná nenápadně, drobnými úzkostmi, třeba že nás nebudou mít ostatní rádi nebo že nejsme dost dobří, možná proto, že vypadáme jinak než naši vrstevníci - možná jsme jiné rasy, příliš vysocí, příliš malí, příliš tlustí nebo příliš hubení. Tolik chceme zapadnout! Nepamatuji se, že by mě někdy někdo nabádal, abych byla tím, čím doopravdy jsem, ani mě nikdy nikdo neujišťoval, že je v pořádku být jiná. Jediné, co si pamatuji, je ten otravný hlas nesouhlasu, který mi neustále zněl vzadu v hlavě.
Neustále jsem se snažila někoho potěšit a obávala jsem se nesouhlasu bez ohledu na jeho zdroj. Dělala jsem všechno možné, abych se vyhnula možnosti, že o mně někdo bude špatně smýšlet, a časem jsem se v tom sama ztratila. Byla jsem zcela odpojena od toho, kdo jsem a co chci, protože jsem dělala všechno pro to, aby se mi dostalo souhlasu a schválení - od každého, jenom ne ode mne samé. Došlo to tak daleko, že kdyby se mě v době před mým onemocněním rakovinou někdo zeptal, co od života chci, musela bych mu odpovědět, že vlastně nevím. Tolik jsem se snažila splňovat očekávání druhých, že jsem opravdu nevěděla, co je důležité pro mě..."



Související články
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 fall fall | Web | 30. března 2015 v 23:42 | Reagovat

občas je smrt jediná cesta, jak začít žít. Znám to velmi dobře.

2 Jája Jája | Web | 31. března 2015 v 1:20 | Reagovat

♥ ♥ ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama